REFERENCE A ZKUŠENOSTI

DOBRÝ PŘÍKLAD JAK RUBIKON FUNGUJE

ZŠ Komenského, Nová Paka (2014)

 

Do Rubikonu jsme se zapojili v loňském roce se třídou 6. A, nynější 7. A. Rubikon jsme „hráli“ během hodin rodinné výchovy. Většinu času jsme však místo na počítačích trávili ve třídě nad různými diskuzemi. Žáci od počátku byli hrou zaujati, bavilo je vybavovat si domek, zkrášlovat si vesnici… I když věděli, že je to pouze hra, překvapilo mě, jak svědomitě řešili všechny těžkosti, které nás v našem Rubíkovu – název naší vesnice – potkaly. Nikdy jsem od nich neslyšela, vždyť je to jen jako… k problémům se stavěli čelem.

V Rubikonu se chovali vzorně, nevhodné chování jsme nemuseli téměř řešit. Nemlátili se a ani si jinak neubližovali. Naopak když našli někoho ležet mimo domeček, tak ho dovnitř donesli nebo alespoň před něj – pokud ho měl zamčený. S jídlem místo aby mezi sebou obchodovali, tak si ho většinou prostě darovali. Když byla většina třídy bez energie, tak 2 holčiny se zbytky energie nakupovaly jídlo a svým spolužákům ho nosily. Co mě velmi překvapilo bylo, že se dvě dvojice kluků hned na začátku sestěhovaly a žily v domečku ve dvou – přišly totiž na to, že takhle budou moci snížit své náklady na domácnost na polovinu. A ostatní se jim vůbec nesmáli…

Třída je totiž velmi dobrým kolektivem, jsou zvídaví, mají chuť do práce a i pro Rubikon měli v průběhu těchto dvou let spoustu nápadů. Někteří z nich dokonce i na technickou podporu volali a své návrhy sdělovali. Věřím, že k pohodové atmosféře ve třídě do jisté míry Rubikon přispěl. Společná vesnice a společné řešení problémů žáky stmeluje a povzbuzuje v nich zájem všímat si druhých, problémy řešit, snažit se s druhými společně domluvit a konat.

Nedokáži říci, zda se díky Rubikonu snažili mít lepší známky či nezapomínat pomůcky… ovšem využívali jsme Rubikon především jinak…jako pomůcku pro řešení různých životních situací. Mnoho látky rodinné a výchovné výchovy jsem mohla žákům lépe přiblížit na příkladu života v Rubikonu. V letošním roce jsme Rubikon využívali především pro výuku finanční gramotnosti, osobní bezpečnosti – pátrání po zmizelém apod., řešili jsme, zda si postavit most a tím pádem se otevřít multirubikonovému světu či nikoli. Stavba mostu nebyla najednou takovou samozřejmostí, jakou se nám zdála na začátku. Stavba proběhla až důkladné rozvaze a třídním referendu.

V šestém ročníku jsme mnoho času věnovali volbě starosti – měli jsme předvolební kampaň, tří kandidáty, jejich poradce, třídní duely, horká křesla, tiskové konference a samotné volby. Protože se loni konaly v realitě prezidenstké volby, měli žáci inspiraci a vyzkoušeli si, jaké to je se voleb aktivně účastnit.

Před školním výletem naši vesnici napadl lýkožrout, několik žáků se chopilo analyzování případného řešení, připravili si pro ostatní na počítači prezentace jejich návrhu, jak se škůdcem zatočit. Situaci Rubíkov přestál bez větších škod. Poté na školním výletě jsme se mohli na vlastní oči přesvědčit, že proti škůdcům lesů se opravdu zasahuje – v Krkonoších jsme viděli lapače, vzpomínali jsme na řešení stejné situace na Šumavě…

Největší úspěch měl nejspíše scénář Potopa. Přípravu neponechali náhodě a při stoupání hladiny se odebrali na kopec ve vesnici. Podívanou, která se jim odsud na zaplavenou vesničku naskytla, prožívali, jako by to bylo doopravdy. Poté řešili, co jim voda napáchala, jak to opravit, zda a jak pomoci kamarádům…

Neúspěšní jsme byli ve scénáři Trosečník – nepodařilo se nám najít truhlu a několik žáků při této výpravě zemřelo… i tento neúspěch se ovšem dal několikrát využít k otevření diskuze.

Oživování žáků jsem řešila pojmem reinkarnace – hned byla možnost otevřít debatu o světových náboženstvích a jejich názoru na život a smrt. Pokud někdo přišel o život, nikdy nevěděl zda a případně kdy bude reinkarnován.

Největší přínos Rubikonu pro naši třídu vidím  v pozitivním vlivu na kolektiv, na možnost a nutnost řešit různé situace společně, na otevírání různých životních témat. Velmi nám to pomohlo ve výuce finanční gramotnosti, kdy například téma banky, úvěry, hypotéky… nebylo pro děti abstraktní, ale bylo to něco, co si dokázaly představit.

V průběhu dvou let jsme vyčerpali témata i scénáře, které nám Rubikon nabízel. Žáci jsou již starší a jejich zájem o samotnou hru klesl. Myslím si ovšem, že i nadále budu s touto třídou na náš život v Rubikonu při výuce narážet a při diskuzích se o Rubikon opírat, i když ho již nebudeme hrát.

S Rubikonem jsem byla spokojená, žáci také. Občas se nám vyskytly drobné technické potíže – padání programu, pokud bylo více žáků připojeno, někdy postavičky nekontrolovatelně utíkaly, jindy stály vedle sebe a neviděli se atd.

Nyní připravujeme slavností zakončení projektu Rubikon s pasováním rytířů. Na tomto zakončení se podílí celá třída – někteří připravují powerpointovou prezentaci shrnující dva roky života třídy ve vesničce Rubíkov, jiní vytváří na motivy kramářských písní – kramářské příběhy z Rubikonu, rytíři si vymýšlí slib.  Poslední 2 měsíce při různých příležitostech věnujeme se třídou evaluaci projektu – slohové práce, diskuze, kramářské příběhy, prezentace…

Během dvou let jsem ve třídě povýšila 5 žáků do stavu rytířského. Nikoho z nich jsem nemusela degradovat.

TF se stala rytířkou proto, že jí není lhostejný nikdo ve třídě. Všímá si druhých, je velmi empatická, když vidí, že někdo není ve své kůži či má nějaký problém, snaží se mu pomoci. Pomáhá jak spolužákům – v realitě i v Rubikonu, tak i učitelům. Dokáže před třídou říci své názory, umí je zdůvodnit a obhájit. Nebojí se zastat se slabších před celou třídou. Terka je svědomitá, aktivní, pracovitá a čestná dívka, která pomáhá lidem okolo sebe.

BL je chytrá, hodná dívka, která pomáhá spolužákům, pokud to potřebují. S chutí se pustí do práce ve třídě. Zejména ve skupinových pracích se projevují její skvělé organizační schopnosti. Dosáhla skvělých výsledků v přírodovědných soutěžích ve škole. Pro svou píli, čestnost a nelhostejnost k druhým byla povýšena na rytířku Rubikonu.

KP  je kamarádský, spolehlivý a všestranný kluk. Aktivně se ve svém volném čase účastní nepovinných školních aktivit, je aktivním členem ekologického kroužku a dobrovolných hasičů. Je úspěšný jak v hraní na housle, tak i v hokeji. Svědomitě vodí svou mladší sestru do školky a velmi hezky se k ní chová. Pro svou píli, smysl pro čestnost a ochotu pomáhat si zasloužil povýšení do rytířského stavu.

OP  je kamarádský kluk, chová se dobře jak ke spolužákům, tak k učitelům. Není mu lhostejný život celé vesničky Rubíkov. Sám přichází s nápady, co by šlo zlepšit - například sám od sebe zorganizoval sběr odpadků po povodni. Hned na začátku za první ušetřené peníze koupil pro vesničku stožár na vlajku. V letošním roce se jeho návrh vlajky stal vítězem a vlaje nám na stožáru. Ondra se dokáže zastat druhých, pokud jim někdo křivdí. Má smysl pro pravdu a spravedlnost. Pravidelně a s chutí se účastní akcí ekologického kroužku ve škole. Při diskuzi dokáže srozumitelně zformulovat své názory a zároveň vyslechnout druhé. Zaslouží si titul rytíře.

MM je chytrý kluk se výbornými studijními výsledky. Velmi pomáhá spolužákům s matematikou a fyzikou, ve kterých vyniká a svými úspěchy reprezentuje školu na různých soutěžích a olympiádách. Nikdy neodmítne pomoc a je otevřený každému, kdo ji potřebuje. Za svou čestnost, empatii a píli byl povýšen do rytířského stavu.

Za výše uvedené hodnocení používání Rubikonu moc děkujeme Mgr. Pavlíně Tomášové.

ZŠ Husova 170, Jičín

Zapsal pan učitel Petr Hamáček, 21. 3. 2010

 

V únoru započal ostrý provoz Rubikonu, na který se žáci díky delší pauze začali opět těšit. Bohužel žáci se velmi těžce zbavují návyků, které získali v průběhu zkušebního provozu. Stále si ne zcela uvědomují, že jejich postavička je smrtelná a že cílem hry není rozdávat údery na všechny strany. Takové chování je však zcela pochopitelné, podíváme-li se na věc očima žáka, který chodí hrát počítačovou hru právě proto, aby dělal to, co ve skutečnosti nemůže – zabíjel, kradl nebo ignoroval nebezpečí. Kdyby Rubikon jednoho dne sloužil k tomu, aby děti začaly o něco dříve chápat, že ostatní počítačové hry pracují s absurdním chováním, více než by splnil očekávání.


Hned při prvním zapnutí Rubikonu se nám tedy stalo, že se žáci na potkání bouchali a na monitoru neustále problikával nápis „Třísk“ a „Prásk“. Po dvou hodinách a neustálém vysvětlování, že si tím poškozují auru, začínají žáci chápat, co to znamená, a začínají se k sobě chovat ohleduplněji.
Žáci si také vytvořili zákony obce i se sankcemi, které trestají útok na zdraví virtuálních osob, přesto se opět našel jedinec, který nelenil a postavičky, které spaly na volném prostranství, naházel do vody, není bez zajímavosti, že spáchal virtuální sebevraždu, aby zakryl svůj čin. Nevydělil se tak však pouze ze třídy virtuálně, ale i skutečně, kdy se na něho ostatní dívají s nepochopením a odsuzují ho.
Žáci s povděkem kvitují, že jim do Rubikonu jsou zapisovány známky a že jim přibývají na kontu peníze.
Zajímavá diskuze byla i o daních. Relativně dlouho jsme diskutovali, zda daň má být relativní anebo absolutní, po chvíli se vydělila skupinka žáků s dobrým prospěchem, kteří trvali na tom, že daň má být absolutní. Bylo zcela jasně vidět, že si uvědomují, že je to pro ně výhodnější a že tak zaplatí méně. Bohužel, jak už to tak bývá, žáci s horším prospěchem nedohlédli, že s relativní daní by platili méně a spíše věřili svým vrstevníkům, než učiteli, který se je snažil varovat.
Při diskuzi o zákonech bylo zajímavé, že žáci nepovažují krádež jídla za tak špatnou jako krádež nějaké věci. Zřejmě si říkají, že hlad člověka ospravedlňuje ke krádeži, zatímco touha po majetku nikoli.
Jeden z podnikavých žáků zjistil, že v nabídce speciálních věcí je molo, a okamžitě ho napadlo, zda bude sloužit k chytání ryb. Poté co se dověděl, že ano, jal se přesvědčovat ostatní, aby souhlasili s jeho koupí. Nakonec celá třída hlasovala o tomto návrhu a výsledkem byla koupě. Toto jeho chování se mi zdá jako velmi zajímavé a je zde i první záblesk toho, jak by měl Rubikon fungovat.
Ostatní učitelé přistupují k Rubikonu velmi vstřícně a ochotně se podílejí na zápisu známek. Množí se i případy, kdy chtějí, aby byly do Rubikonu zapsány poznámky (za neplnění domácích úkolů) nebo odměny (i za odevzdání nalezeného mobilního telefonu).

ZŠ Borohrádek, Scénář POTOPA

Zapsala Mgr. Eva Bartošová, 21. 6. 2010


Scénář Potopa žáky zaujal, i když vždycky se najdou reptalové, kterým vadilo, buď že bylo vody málo a nepostihla všechny, nebo naopak naříkali, že mají moc vysoké škody, které nezvládnou odstranit, protože budou mít velké finanční problémy. Ti žáci, co sledovali výstražné zprávy, si do zásoby nakoupili pytle s pískem, někteří i zbytečně, ale nemohli tušit, že právě je potopa nezasáhne, ti, kteří informace nečetli, byli zaskočeni.

Vlastnímu scénáři předcházela beseda o živelných pohromách a nebezpečích, jak se na ně připravit, pokud je to vůbec možné, jak likvidovat jejich následky. Téměř všichni se domnívají, že je důležité se včas pojistit, takže výhledově by nějaká pojišťovna v Rubikonu jistě byla vítaná.

Pozitivní bylo, že nikdo se nepokoušel okrádat postižené, nedošlo k rabování opuštěných domků, mnozí si pomáhali, ale mnozí bohužel i riskovali své zdraví a životy tím, že se pohybovali venku, i když zrovna nepomáhali.

Voda opadla na konci hodiny, a tak někdo ani nezjistil, že přinesla i velký nepořádek, který uklidili obětaví jednotlivci. Někdo si nechal u domečku i pytle s pískem a nenamáhal se je vrátit do obchodu, škody začneme likvidovat až v září, pravděpodobně se to neobejde bez půjček - buď z obecní pokladny, nebo by bylo dobré, aby se objevila i nějaká banka.

ZŠ Hořice, Komenského ulice

Zapsala Mgr. Petra Kunešová, 20. 6. 2010

Zákony v obci

První hodina (ve třídě)

Tato hodina probíhala brzy po zkušebním období, kdy děti vyzkoušely všechny možné neřesti, které jim hra dovolila. Diskutovala jsem s dětmi o tom, zda to, co dělaly, je správné. (Děti vykrádaly obchod, dělaly dluhy, navzájem si vykrádaly domečky, kopaly do sebe.) Většina dětí souhlasila s tím, že v reálném životě se takto nechovají. A pokud se někdo tak chová, je za to potrestán. Dospěly k tomu, že dodržují určitá pravidla.

Po tomto kroku jsem je navedla na to, že by nebylo špatné mít pravidla i ve své vesnici - nemělo by se jim stávat, že jim někdo vykrade jejich domeček nebo do nich bude kopat. Děti se rozdělily do skupinek (4 skupiny po 4) a každá skupinka vytvořila návrh na pravidla, která by měla platit v jejich obci (cca 8 pravidel). Papíry s návrhy jsem si vybrala.

Druhá hodina (ve třídě)

Po přečtení návrhů dětí jsem vybrala pravidla, která se vyskytovala na všech lístečcích. Psala jsem je postupně na tabuli a hlasovali jsme, zda jsou všichni pro. Pak jsem vybírala postupně všechna pravidla, která se objevila na lístečcích a psala je na tabuli. Děti některé přeformulovaly a postupně jsme o všech pravidlech hlasovali. Ta pravidla, pro která hlasovalo více než polovina žáků naší třídy, jsem zapsala a vložila do Rubikonu jako „PRAVIDLA NAŠÍ VESNICE“.

 

Vlajka

Při hodině OV jsme diskutovali o tom, co je vlajka pro stát. Seznámila jsem děti s tím, že mohou mít svoji vlastní vlajku (symbol své vesničky). Bavili jsme se o tom, jak vlajky vypadají (aby byly dobře zapamatovatelné).

Navazovala hodina výtvarné výchovy, kdy děti měly na čtvrtku A4 navrhnout vlajku vesnice. Měly možnost použít temperové, vodové barvy nebo pastelky.
Další hodinu OV jsme vlajky očíslovali, rozložili je a všichni si je pozorně prohlédli. Na tabuli byla napsaná čísla vlajek 1-17 a ten, kdo se rozhodl a vybral si, tak napsal vybrané vlajce čárku. Vlajka s největším počtem hlasů vyhrála.

 

Příspěvek Mgr. Věry Dvořákové, Jičín


Paní učitelka Mgr. Věra Dvořáková ve svém příspěvku na konferenci o Rubikonu v listopadu 2010 řekla: Rubikon mi dal příležitost lépe poznat moje děti.

Ve svém příspěvku popsala různé překvapivé situace, které v její třídě vznikly, jejich řešení, a také vyvodila velmi zajímavé závěry. Její příspěvek přikládáme celý jako přílohu (2 stránky A4).